Co je vrácení DPH
Vrácení DPH představuje standardizovaný proces, při kterém plátce daně z přidané hodnoty může požádat stát o navrácení již zaplacené daně. Tento mechanismus je zakotven v zákoně o DPH a umožňuje podnikatelům získat zpět finanční prostředky, které byly odvedeny státu v rámci jejich ekonomické činnosti. Proces vrácení DPH je zvláště důležitý pro firmy, které realizují významné investice nebo nakupují zboží či služby s vysokou sazbou DPH.
V praxi se nejčastěji setkáváme s situací, kdy vstupní DPH na fakturách převyšuje výstupní DPH z vydaných faktur. Vzniká tak nadměrný odpočet, který může podnikatel nárokovat. Tento stav je běžný například u exportních společností, které nakupují zboží v České republice včetně DPH, ale prodávají do zahraničí bez DPH. Podobná situace nastává také u firem, které investují do nového vybavení nebo realizují rozsáhlé stavební projekty.
Nárok na vrácení DPH vzniká automaticky v okamžiku, kdy plátce podá řádné daňové přiznání k DPH. Finanční úřad má následně 30 dní na to, aby nadměrný odpočet vrátil. V případě, že vzniknou pochybnosti nebo je třeba provést dodatečnou kontrolu, může se tato lhůta prodloužit. Je proto zásadní vést precizní evidenci a mít všechny doklady v pořádku, aby se předešlo případným komplikacím při kontrole.
Podnikatelé musí při nárokování vrácení DPH splnit několik základních podmínek. Především musí být schopni prokázat, že přijaté zdanitelné plnění skutečně souvisí s jejich ekonomickou činností. Důležité je také správné načasování - nárok na odpočet DPH lze uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Zároveň musí mít k dispozici daňový doklad obsahující všechny zákonem předepsané náležitosti.
Pro úspěšné vrácení DPH je klíčové správné vedení evidence a včasné podání daňového přiznání. Podnikatelé by měli věnovat zvýšenou pozornost kontrole formální správnosti přijatých daňových dokladů. Častou chybou bývá například chybějící DIČ, nesprávně uvedená sazba DPH nebo neúplná adresa. Tyto zdánlivě drobné nedostatky mohou vést k zamítnutí nároku na odpočet DPH.
V případě mezinárodního obchodu v rámci Evropské unie existuje speciální systém pro vrácení DPH. Podnikatelé mohou využít elektronický portál pro podání žádosti o vrácení DPH z jiných členských států EU. Tento proces je sice administrativně náročnější, ale umožňuje získat zpět DPH zaplacené v zahraničí, například při služebních cestách nebo nákupu zboží v jiných členských státech.
Kdo má nárok na vrácení DPH
Nárok na vrácení DPH vzniká podnikatelům a firmám, které jsou registrovány jako plátci daně z přidané hodnoty. Základním předpokladem pro možnost žádat o vrácení DPH je vedení spolehlivé daňové evidence a schopnost prokázat oprávněnost nároku prostřednictvím daňových dokladů. Tento proces je nedílnou součástí českého daňového systému a umožňuje podnikatelům získat zpět DPH, které zaplatili při nákupu zboží či služeb souvisejících s jejich podnikatelskou činností.
Pro úspěšné uplatnění nároku na vrácení DPH musí být splněno několik zásadních podmínek. Podnikatel musí být registrovaným plátcem DPH a přijatá zdanitelná plnění musí použít pro svou ekonomickou činnost. Důležitým aspektem je také skutečnost, že nárok na odpočet DPH vzniká ve zdaňovacím období, kdy došlo k uskutečnění zdanitelného plnění nebo kdy byla přijata úplata, podle toho, která skutečnost nastala dříve.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy podnikatel využívá přijatá zdanitelná plnění jak pro svou ekonomickou činnost, tak pro soukromé účely. V takovém případě má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Pro správné uplatnění nároku je nezbytné mít k dispozici daňový doklad obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně správně uvedené výše DPH, identifikačních údajů dodavatele a odběratele, a přesného popisu zdanitelného plnění.
Podnikatelé mohou nárokovat vrácení DPH i z jiných členských států Evropské unie, pokud v těchto zemích nemají sídlo ani provozovnu. Tento proces probíhá elektronicky prostřednictvím speciálního portálu a řídí se specifickými pravidly pro přeshraniční vrácení daně. Lhůta pro podání žádosti o vrácení DPH z jiného členského státu je stanovena do 30. září následujícího kalendářního roku.
V případě tuzemského vrácení DPH je důležité dodržovat pravidelné podávání daňových přiznání ve stanovených termínech. Plátci DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím musí podávat přiznání každý měsíc, zatímco plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají přiznání jednou za tři měsíce. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok vznikl.
Specifická pravidla platí pro začínající podnikatele, kteří se stali plátci DPH. Ti mohou nárokovat vrácení daně i z přijatých zdanitelných plnění, která použili pro své ekonomické činnosti před datem registrace k DPH, pokud tato plnění byla pořízena v období nejvýše 12 měsíců před registrací. Tento nárok musí být uplatněn v prvním daňovém přiznání po registraci k DPH.
Pro úspěšné vrácení DPH je klíčové také správné vedení evidence pro účely DPH, která musí obsahovat veškeré údaje vztahující se k daňovým povinnostem plátce. Tato evidence musí být vedena v takovém rozsahu, aby umožňovala správci daně kontrolu správnosti uplatněného nároku na odpočet daně.
Lhůty pro podání žádosti o vrácení
Pro úspěšné vrácení DPH je naprosto klíčové dodržet zákonem stanovené lhůty pro podání žádosti. Podnikatelé musí věnovat zvýšenou pozornost těmto termínům, jelikož jejich nedodržení může vést k zamítnutí celé žádosti. Žádost o vrácení DPH lze podat nejdříve po skončení kalendářního čtvrtletí, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Období pro vrácení daně musí být minimálně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v jednom kalendářním roce. Výjimku tvoří pouze situace, kdy se jedná o konec kalendářního roku - v takovém případě může být období i kratší.
Je důležité si uvědomit, že nejzazší termín pro podání žádosti o vrácení DPH je 30. září kalendářního roku následujícího po období, za které nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně bez výjimky zaniká a není možné jej již uplatnit. Správce daně nemá v tomto případě možnost prominout zmeškání lhůty, a to ani v případě závažných důvodů.
Podnikatelé by měli také počítat s tím, že minimální částka pro podání žádosti o vrácení DPH za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, činí 400 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. Pokud se žádost týká celého kalendářního roku nebo zbytku kalendářního roku, minimální částka pro vrácení činí 50 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.
Proces zpracování žádosti správcem daně má také své časové limity. Správce daně má povinnost rozhodnout o žádosti do čtyř měsíců ode dne jejího obdržení. V případě, že má správce daně pochybnosti o správnosti nároku na vrácení daně a požádá o dodatečné informace, může se lhůta pro rozhodnutí prodloužit. Dodatečné informace musí být správci daně poskytnuty do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o jejich poskytnutí.
V praxi je vhodné podat žádost s dostatečným předstihem před koncem zákonné lhůty, aby byl prostor pro případné doplnění chybějících informací nebo opravu nedostatků. Správce daně může žádost zamítnout, pokud žadatel ve stanovené lhůtě nereaguje na výzvy k odstranění pochybností nebo nedoplní požadované informace. Při podávání žádosti je také nutné mít na paměti, že některé státy mohou mít specifické požadavky na dokumentaci nebo mohou vyžadovat dodatečné informace, což může celý proces prodloužit.
Podnikatelé by měli věnovat pozornost i skutečnosti, že období pro vrácení daně nesmí přesáhnout jeden kalendářní rok. Pokud tedy nárok na vrácení daně vznikl v průběhu dvou kalendářních let, je nutné podat dvě samostatné žádosti. Toto pravidlo platí i v případě, že by celková částka k vrácení byla nižší než stanovený limit pro jednotlivá období.
Vrácení DPH je jako návrat ztraceného pokladu, který jste svěřili státu do opatrování. Teď nastal čas, aby se vrátil zpět do rukou těch, kteří jej vytvořili svou pílí a podnikavostí.
Květoslav Němec
Potřebné doklady k vrácení DPH
Pro úspěšné vrácení DPH je nezbytné mít v pořádku veškerou dokumentaci, kterou finanční úřad vyžaduje. Základním dokumentem je daňové přiznání k DPH, které musí být řádně vyplněné a podané v zákonné lhůtě. Toto přiznání musí obsahovat všechny náležitosti včetně správně vyplněných údajů o výši daně na vstupu a výstupu.
| Parametr |
Standardní vrácení DPH |
Zrychlené vrácení DPH |
| Lhůta pro vrácení |
30 dnů |
15 dnů |
| Minimální částka |
100 Kč |
50 000 Kč |
| Způsob podání |
Elektronicky/Osobně |
Pouze elektronicky |
| Kontrola finančním úřadem |
Běžná |
Důkladná |
| Nutnost daňového přiznání |
Ano |
Ano |
Klíčovým dokumentem jsou daňové doklady, tedy faktury, které musí splňovat všechny zákonné náležitosti. Každá faktura musí obsahovat identifikační údaje dodavatele i odběratele, datum uskutečnění zdanitelného plnění, číslo dokladu, předmět plnění, základ daně, sazbu daně a výši daně. Je důležité, aby všechny faktury byly originální nebo jejich ověřené kopie, přičemž musí být čitelné a nepoškozené.
K prokázání oprávněnosti nároku na vrácení DPH je také nutné doložit evidenci pro daňové účely, která obsahuje chronologicky seřazené záznamy o přijatých a vydaných daňových dokladech. Tato evidence musí být vedena průběžně a musí obsahovat všechny údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti.
V případě zahraničního obchodu v rámci EU je nezbytné předložit souhrnné hlášení a kontrolní hlášení, které dokládají uskutečněné transakce s partnery z jiných členských států. Tyto dokumenty musí být podány elektronicky a musí obsahovat správné DIČ obchodních partnerů a přesné částky uskutečněných plnění.
Pro doložení skutečného provedení obchodních transakcí je vhodné mít k dispozici také doplňující dokumentaci, jako jsou dodací listy, přepravní dokumenty, bankovní výpisy potvrzující úhradu faktur, nebo smlouvy s obchodními partnery. Tyto podpůrné dokumenty mohou být klíčové v případě daňové kontroly.
U specifických případů, jako je například vrácení DPH z jiných členských států EU, je nutné předložit formulář VAT Refund a další dokumenty požadované daným státem. Tento proces vyžaduje elektronické podání prostřednictvím portálu daňové správy země, kde je plátce registrován k DPH.
Pro stavební a montážní práce v režimu přenesené daňové povinnosti je nezbytné doložit speciální evidenci těchto plnění, včetně podrobného rozpisu prací a použitého materiálu. Obdobně u dovozu zboží ze třetích zemí je třeba předložit celní dokumentaci, jednotný správní doklad a doklady o zaplacení cla a DPH.
Všechny dokumenty musí být archivovány po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Je důležité mít dokumenty systematicky uspořádané a snadno dohledatelné pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu. Správně vedená a kompletní dokumentace významně urychluje proces vrácení DPH a minimalizuje riziko dodatečných dotazů ze strany správce daně.
Způsoby podání žádosti o vrácení
Podání žádosti o vrácení DPH lze realizovat několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické náležitosti a postupy. Základním a v současnosti nejpoužívanějším způsobem je elektronické podání prostřednictvím datové schránky. Tento způsob je nejenom nejrychlejší, ale také nejbezpečnější a nejvíce preferovaný ze strany finančních úřadů. Podnikatel může využít oficiální portál daňové správy, kde po přihlášení do svého účtu nalezne příslušný formulář pro vrácení DPH. Při vyplňování je nutné dbát na přesnost a úplnost všech uvedených údajů, včetně správného vyčíslení částky k vrácení.
Alternativně lze žádost podat také prostřednictvím aplikace EPO (Elektronická podání pro finanční správu). Tento způsob vyžaduje elektronický podpis nebo přihlášení pomocí bankovní identity. Podnikatel musí v aplikaci vyplnit všechny požadované údaje, přiložit potřebné dokumenty a následně žádost elektronicky odeslat. Systém automaticky provede kontrolu formální správnosti vyplněných údajů a upozorní na případné nesrovnalosti ještě před odesláním.
V případě, že podnikatel nemá zřízenou datovou schránku ani elektronický podpis, může žádost podat osobně na podatelně příslušného finančního úřadu. Tento způsob však není příliš efektivní a může vést k prodloužení celého procesu zpracování. Při osobním podání je nutné mít vyplněný formulář ve dvou vyhotoveních, přičemž jedno slouží jako potvrzení o přijetí žádosti. Pracovník finančního úřadu může na místě zkontrolovat formální náležitosti a upozornit na případné nedostatky.
Méně využívanou, ale stále možnou variantou je zaslání žádosti poštou. V takovém případě je důležité použít doporučené psaní s dodejkou, aby měl podnikatel důkaz o odeslání a doručení žádosti. Při zasílání poštou je třeba počítat s delší dobou zpracování a také s rizikem ztráty dokumentů během přepravy. Proto je vhodné si před odesláním vytvořit kopie všech dokumentů.
Bez ohledu na zvolený způsob podání musí žádost obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti. Mezi nejdůležitější patří identifikační údaje podnikatele, období, za které je nárok uplatňován, výše požadované částky k vrácení a seznam daňových dokladů. K žádosti je nutné přiložit také kopie všech relevantních daňových dokladů, které prokazují nárok na vrácení DPH. V případě zahraničních dokladů může být vyžadován také úředně ověřený překlad.
Podnikatel by měl také zvážit timing podání žádosti. Ačkoliv zákon stanovuje lhůtu pro podání žádosti, je vhodné nenechávat podání na poslední chvíli. Včasné podání umožňuje případné doplnění chybějících údajů nebo opravu nesrovnalostí bez rizika překročení zákonné lhůty. Správce daně má po přijetí žádosti stanovenu lhůtu pro její vyřízení, která běží od okamžiku, kdy jsou splněny všechny formální náležitosti.
Nejčastější chyby při žádání o vrácení
Při žádání o vrácení DPH se podnikatelé často dopouštějí řady závažných pochybení, která mohou celý proces značně zkomplikovat nebo dokonce vést k zamítnutí žádosti. Jednou z nejčastějších chyb je nedodržení zákonných lhůt pro podání žádosti. Mnoho podnikatelů si neuvědomuje, že žádost musí být podána nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení DPH vznikl. Pokud tuto lhůtu překročí, nárok na vrácení daně definitivně zaniká.
Další významnou chybou je nesprávné nebo neúplné vyplnění formuláře žádosti. Podnikatelé často opomíjejí uvést všechny požadované údaje nebo je uvádějí nepřesně. Zejména se jedná o chybějící nebo nesprávné identifikační údaje, bankovní spojení či údaje o uskutečněných plněních. Finanční úřad v takových případech musí žadatele vyzvat k doplnění údajů, což celý proces zbytečně prodlužuje.
Závažným pochybením je také nedostatečná dokumentace k prokázání nároku na vrácení DPH. Podnikatelé často nepřikládají všechny potřebné doklady nebo předkládají dokumenty, které nesplňují zákonné náležitosti. Běžným problémem jsou chybějící faktury, nesprávně vystavené daňové doklady nebo absence důkazů o skutečném zaplacení DPH. Finanční úřad může v takových případech žádost zamítnout nebo požadovat dodatečné doklady.
Mnoho podnikatelů také chybuje v tom, že nárokují vrácení DPH u plnění, která jsou od daně osvobozena nebo u nichž není nárok na odpočet daně. Typickým příkladem jsou výdaje na reprezentaci nebo nákupy pro osobní spotřebu. Někteří podnikatelé se také pokoušejí nárokovat DPH z faktur, které nesouvisejí s jejich podnikatelskou činností, což je v rozporu se zákonem.
Častou chybou je také nedostatečná komunikace s finančním úřadem. Pokud úřad vznese dodatečné dotazy nebo požadavky na doplnění dokumentace, někteří podnikatelé nereagují včas nebo vůbec. Toto může vést k zamítnutí žádosti nebo k významným průtahům v procesu vrácení daně. Je důležité aktivně spolupracovat s úřadem a poskytovat požadované informace v stanovených termínech.
Podnikatelé také často podceňují význam správného vedení účetnictví a evidence DPH. Nepřehledná nebo nesprávně vedená evidence může způsobit problémy při prokazování nároku na vrácení daně. Je nezbytné mít všechny transakce řádně zdokumentované a být schopen prokázat oprávněnost nároku na vrácení DPH. Nedostatečná evidence může vést k zamítnutí žádosti nebo k dodatečným kontrolám ze strany finančního úřadu.
V neposlední řadě se podnikatelé dopouštějí chyby tím, že spoléhají na neaktuální informace nebo nesledují změny v legislativě týkající se DPH. Pravidla pro vrácení DPH se mohou měnit a je důležité být s těmito změnami obeznámen. Neznalost aktuálních předpisů může vést k chybám v žádosti a následným komplikacím při jejím vyřizování.
Kontrola nároku finančním úřadem
Finanční úřad má ze zákona povinnost důkladně prověřit každý nárok na vrácení DPH, který podnikatel uplatní. Tento proces kontroly je komplexní a může trvat různě dlouhou dobu v závislosti na konkrétních okolnostech. Standardní lhůta pro posouzení nároku je 30 dní od podání žádosti, ale v případě potřeby dodatečného šetření může být tato doba prodloužena.
Během kontrolního procesu finanční úřad především ověřuje věcnou správnost všech předložených dokladů a jejich formální náležitosti. Úředníci zkoumají, zda jsou faktury řádně vystaveny, obsahují všechny povinné údaje a odpovídají reálným obchodním transakcím. Zvláštní pozornost je věnována kontrole, zda nedochází k účelovému rozdělování plateb nebo k vytváření fiktivních obchodních vztahů.
V rámci hloubkové kontroly může finanční úřad požadovat dodatečné dokumenty nebo vysvětlení k jednotlivým transakcím. To zahrnuje například dodací listy, smlouvy, bankovní výpisy nebo další podklady, které potvrzují uskutečnění zdanitelného plnění. Podnikatel je povinen poskytnout správci daně veškerou součinnost a předložit požadované dokumenty ve stanovené lhůtě.
Finanční úřad také prověřuje vazby mezi jednotlivými obchodními partnery a může provádět křížovou kontrolu údajů s dalšími subjekty. V případě přeshraničních transakcí může docházet k mezinárodní výměně informací mezi daňovými správami jednotlivých států. Tato spolupráce je klíčová zejména při odhalování případných daňových podvodů nebo karuselových obchodů.
Pokud vzniknou během kontroly pochybnosti, finanční úřad zpravidla zahájí postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu. V takovém případě se lhůta pro vrácení DPH přerušuje až do doby ukončení kontrolních postupů. Podnikatel by měl být připraven na to, že může být vyzván k osobní návštěvě finančního úřadu, kde bude muset vysvětlit sporné body nebo předložit další důkazní materiály.
V případě, že finanční úřad zjistí nesrovnalosti nebo pochybení, může nárok na vrácení DPH částečně nebo zcela zamítnout. Proti takovému rozhodnutí se lze odvolat ve lhůtě 30 dnů od doručení zamítavého rozhodnutí. Je proto důležité, aby podnikatelé vedli precizní evidenci a archivovali veškeré relevantní doklady po zákonem stanovenou dobu.
Správce daně může také provádět místní šetření přímo v sídle nebo provozovně podnikatele, kde ověřuje faktický stav věci. Během takové kontroly má právo nahlížet do účetních knih, skladové evidence nebo jiných dokumentů souvisejících s obchodní činností. Podnikatel by měl mít všechny doklady systematicky uspořádané a snadno dohledatelné, což může významně urychlit celý proces kontroly a zvýšit šanci na úspěšné vyřízení žádosti o vrácení DPH.
Lhůta pro vyplacení vratky DPH
Proces vrácení DPH je důležitou součástí daňového systému, přičemž zákonná lhůta pro vyplacení vratky DPH činí 30 dní od zahájení daňové kontroly. Tato lhůta začíná běžet následující den po podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání. Finanční úřad má v této době povinnost posoudit oprávněnost nároku na vrácení daně a v případě, že nezjistí žádné nesrovnalosti, musí částku vrátit.
V praxi se však často stává, že finanční úřad zahájí tzv. postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu, což může lhůtu pro vyplacení vratky významně prodloužit. V případě zahájení postupu k odstranění pochybností se lhůta přerušuje a začíná běžet znovu až po ukončení tohoto postupu. Správce daně má právo požadovat dodatečné dokumenty a podklady, které prokazují oprávněnost nároku na vratku DPH.
Podnikatelé by měli věnovat zvýšenou pozornost správnosti a úplnosti předkládaných dokladů, protože jakékoliv nesrovnalosti mohou vést k prodloužení celého procesu. Důležité je také dodržet všechny formální náležitosti daňového přiznání a mít v pořádku veškerou související dokumentaci, včetně faktur, dodacích listů a dalších relevantních dokladů.
V případě, že finanční úřad nedodrží zákonnou lhůtu pro vrácení DPH, vzniká plátci nárok na úrok z prodlení. Tento úrok se počítá jako repo sazba stanovená Českou národní bankou zvýšená o 14 procentních bodů, přičemž platí sazba platná pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení. Je však třeba zdůraznit, že nárok na úrok z prodlení vzniká pouze v případě, kdy k prodlení došlo z důvodů na straně správce daně.
Zvláštní režim platí pro vratky DPH u přeshraničních transakcí v rámci Evropské unie, kde může být lhůta pro vrácení daně delší. V těchto případech může proces trvat až 4 měsíce od podání žádosti, přičemž správce daně má právo tuto lhůtu prodloužit, pokud požaduje dodatečné informace.
Pro urychlení procesu vrácení DPH je vhodné pravidelně kontrolovat stav daňového účtu na daňovém portálu a aktivně komunikovat s finančním úřadem. Důležité je také vést precizní evidenci všech daňových dokladů a být připraven na případnou kontrolu ze strany finančního úřadu. Podnikatelé by měli mít na paměti, že správce daně má právo požadovat prokázání oprávněnosti nároku na vratku DPH i zpětně, a proto je nezbytné archivovat veškerou související dokumentaci po zákonem stanovenou dobu.
V případě nesouhlasu s postupem finančního úřadu má plátce daně možnost podat odvolání proti rozhodnutí správce daně, přičemž toto odvolání musí být podáno ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí. Je však třeba počítat s tím, že podání odvolání může celý proces vrácení DPH dále prodloužit.
Vrácení DPH ze zahraničí
Podnikatelé, kteří nakupují zboží nebo služby v jiných členských státech Evropské unie nebo třetích zemích, mají možnost požádat o vrácení zaplacené DPH. Tento proces je známý jako refundace DPH a může významně snížit náklady spojené s mezinárodním podnikáním. Základním předpokladem pro úspěšné vrácení daně je splnění několika důležitých podmínek stanovených jak českými, tak zahraničními daňovými předpisy.
Pro získání nároku na vrácení DPH musí být žadatel registrovaným plátcem DPH v České republice a nesmí mít v dané zemi, ze které žádá vrácení daně, sídlo ani provozovnu. Důležitým aspektem je také skutečnost, že nakoupené zboží či služby musí být použity pro ekonomickou činnost. Refundace se vztahuje především na náklady spojené s pracovními cestami, jako jsou ubytování, pohonné hmoty, výdaje na konference či veletrhy, ale také na nákup zboží pro podnikatelské účely.
Proces žádosti o vrácení DPH ze zemí EU probíhá elektronicky prostřednictvím portálu daňové správy. Žádost musí být podána nejpozději do 30. září roku následujícího po období, za které je nárok uplatňován. V případě třetích zemí se žádosti podávají přímo u příslušných zahraničních úřadů, přičemž každá země má své specifické formuláře a postupy.
Při podávání žádosti je nezbytné doložit originální daňové doklady, které musí splňovat všechny náležitosti podle místních předpisů. Je třeba věnovat zvláštní pozornost správnosti a úplnosti těchto dokladů, protože i malé formální nedostatky mohou vést k zamítnutí žádosti. Minimální částka pro podání žádosti se liší podle jednotlivých zemí a období, za které je nárok uplatňován.
Zahraniční daňové úřady mají na vyřízení žádosti standardně lhůtu čtyři měsíce, která může být v případě dodatečných požadavků prodloužena. Pokud je žádost schválena, vrácení DPH probíhá převodem na bankovní účet žadatele. Je důležité počítat s tím, že některé země mohou požadovat vedení účtu v místní měně nebo mít další specifické požadavky na způsob výplaty.
Pro úspěšné vrácení DPH je klíčové důkladné vedení evidence a archivace všech relevantních dokladů. Doporučuje se také průběžně sledovat legislativní změny v jednotlivých zemích, protože podmínky pro vrácení DPH se mohou měnit. Některé státy například omezují vrácení DPH pouze na určité druhy zboží nebo služeb, jiné mohou vyžadovat specifické certifikáty či potvrzení.
V případě zamítnutí žádosti má žadatel právo na odvolání podle místních předpisů. Proto je vhodné spolupracovat s místními daňovými poradci nebo specializovanými společnostmi, které mají zkušenosti s refundací DPH v dané zemi a mohou pomoci s přípravou žádosti i případným odvolacím řízením. Tyto služby sice představují dodatečné náklady, ale mohou významně zvýšit šanci na úspěšné vrácení daně.
Sankce při neoprávněném nároku
Při uplatňování nároku na vrácení DPH je naprosto zásadní postupovat v souladu se zákonem, jelikož neoprávněné nárokování vratky DPH může mít pro podnikatele velmi závažné důsledky. Finanční správa má k dispozici řadu nástrojů, jak neoprávněné nároky odhalit a následně sankcionovat. V případě zjištění pochybení může správce daně doměřit daň a současně uložit penále ve výši 20 % z doměřené částky. K tomu se navíc připočítává úrok z prodlení, který narůstá za každý den prodlení.
Zvláště závažným případem je situace, kdy podnikatel vědomě uvádí nepravdivé nebo zkreslené údaje s cílem získat neoprávněnou výhodu. V takovém případě se již nejedná pouze o správní delikt, ale může jít o trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Za tento trestný čin hrozí v závislosti na výši způsobené škody trest odnětí svobody až na deset let, přičemž významnou roli hraje právě výše neoprávněně nárokované částky.
Finanční správa při kontrolách klade důraz zejména na věrohodnost a průkaznost předložených dokladů. Podnikatel musí být schopen prokázat, že přijaté zdanitelné plnění skutečně proběhlo a souvisí s jeho ekonomickou činností. Pokud tyto skutečnosti nedoloží, může správce daně nárok na odpočet DPH zamítnout a následně přistoupit k sankčním opatřením.
V praxi se často setkáváme s případy, kdy podnikatelé nárokují DPH z plnění, která ve skutečnosti nesouvisí s jejich podnikatelskou činností, nebo dokonce z fiktivních plnění. Takové jednání je považováno za obzvláště závažné a může vést nejen k finančním sankcím, ale i k trestněprávním důsledkům. Správce daně může v těchto případech uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Důležitým aspektem je také časové hledisko. Pokud správce daně zjistí neoprávněný nárok na odpočet DPH po uplynutí standardní lhůty pro vyměření daně, může být tato lhůta prodloužena až na 10 let. To znamená, že i po několika letech může dojít k doměření daně a uložení souvisejících sankcí. Navíc platí, že úroky z prodlení se počítají od původního dne splatnosti daně, což může vést k velmi vysokým částkám.
Podnikatelé by měli věnovat zvýšenou pozornost dokumentaci a evidenci všech transakcí, ze kterých nárokují odpočet DPH. Je nezbytné uchovávat nejen daňové doklady, ale také další podpůrnou dokumentaci, která prokazuje reálnost a oprávněnost nároku. V případě daňové kontroly mohou tyto podklady významně pomoci při obhajobě oprávněnosti nároku na odpočet DPH a předejít tak případným sankcím.
