První ruské elektromobily se objevily již na počátku 20. století, kdy inženýr Ippolit Romanov vyvinul v roce 1899 první elektrickou drožku. Tento průkopnický elektromobil byl schopen ujet vzdálenost až 64 kilometrů na jedno nabití a dosahoval rychlosti 37 kilometrů za hodinu. Romanovův vůz byl provozován v ulicích Petrohradu jako taxi a stal se symbolem technologického pokroku carského Ruska.
Ve 20. letech 20. století se v Sovětském svazu experimentovalo s elektrickými dodávkovými vozy. Významným milníkem byl model NAMI-750, vyvinutý v roce 1948 Vědeckým automobilovým a motorovým institutem v Moskvě. Tento užitkový elektromobil byl určen především pro městský provoz a rozvážkovou službu. Vůz měl nosnost 500 kg a dojezd přibližně 70 kilometrů.
V 60. letech vznikl pozoruhodný projekt elektromobilu UAZ-450E, který byl postaven na základě populárního mikrobusu UAZ. Tento elektromobil byl vybaven olověnými akumulátory a elektromotorem o výkonu 20 kW. Přestože se jednalo o slibný projekt, do sériové výroby se nikdy nedostal.
V 80. letech pokračoval vývoj elektromobilů v různých sovětských výzkumných ústavech. Zajímavým projektem byl elektromobil VNIIEV-I, vyvinutý Všesvazovým vědecko-výzkumným institutem elektrického transportu. Tento prototyp využíval pokročilé nikl-zinkové akumulátory a dosahoval maximální rychlosti 90 km/h.
Po rozpadu Sovětského svazu došlo k útlumu vývoje elektromobilů, ale v posledních letech se situace začíná měnit. Současným významným projektem je Zetta, první sériově vyráběný ruský elektromobil moderní éry. Tento městský elektromobil, vyvíjený od roku 2017, má být cenově dostupnou alternativou ke konvenčním vozidlům. Vůz je vybaven elektrickými motory v kolech a lithium-iontovými bateriemi, které umožňují dojezd až 200 kilometrů.
V roce 2021 představila společnost Kalašnikov koncept elektrického supersportu UV-4, který demonstruje ambice Ruska v oblasti high-tech elektromobility. Významným krokem je také vývoj elektrické platformy Atom, která má sloužit jako základ pro různé typy elektrických vozidel od osobních automobilů až po dodávky. Tento projekt ukazuje, že ruský automobilový průmysl se snaží držet krok s globálními trendy v oblasti elektromobility, přestože čelí různým technologickým a ekonomickým výzvám.
Ruský automobilový průmysl zaznamenal významný milník v podobě prvního sériově vyráběného elektromobilu Zetta, který byl vyvinut a zkonstruován kompletně na ruském území. Tento průlomový projekt, realizovaný společností Zetta Automobiles ve městě Togliatti, představuje významný krok v rozvoji elektromobility v Ruské federaci. Vůz, který je primárně určen pro městský provoz, kombinuje moderní technologie s cenovou dostupností.
Významným aspektem projektu je skutečnost, že více než 80 % komponentů je vyráběno přímo v Rusku, což podporuje rozvoj domácího automobilového průmyslu a souvisejících technologických odvětví. Bateriový systém, který je klíčovou součástí vozu, byl vyvinut ve spolupráci s ruskými výzkumnými institucemi a poskytuje dojezd až 300 kilometrů na jedno nabití v městském provozu.
Design elektromobilu Zetta reflektuje současné trendy v automobilovém průmyslu, přičemž klade důraz na aerodynamiku a praktičnost. Interiér vozu nabízí překvapivě prostorné řešení s důrazem na komfort posádky a moderní výbavu, včetně pokročilého informačního systému a možností konektivity. Výrobce implementoval řadu bezpečnostních prvků, které odpovídají současným standardům automobilového průmyslu.
Projekt Zetta získal podporu ruské vlády v rámci strategie rozvoje elektromobility a snižování závislosti na fosilních palivech. Výrobce plánuje postupné rozšiřování modelové řady a vývoj dalších variant elektromobilu, včetně užitkové verze pro komerční využití. Důležitým aspektem je také budování sítě dobíjecích stanic, která je nezbytná pro širší adopci elektromobilů v Rusku.
Zetta představuje významný krok v modernizaci ruského automobilového průmyslu a demonstruje schopnost domácích výrobců konkurovat na poli elektromobility. Projekt má potenciál stimulovat další inovace v oblasti elektromobility a přispět k rozvoji souvisejících průmyslových odvětví v Rusku.
Ruský elektromobil Zetta se může pochlubit kompaktními rozměry, které jsou ideální pro městský provoz. Vozidlo měří na délku pouhých 3,73 metru, šířka činí 1,6 metru a výška dosahuje 1,7 metru. Díky těmto proporcím je Zetta velmi obratná v městském provozu a snadno zaparkuje i na omezených prostorech. Rozvor náprav 2,45 metru zajišťuje stabilní jízdní vlastnosti a dostatečný prostor pro cestující.
| Parametr |
Evolute i-Pro (2023) |
Moskvič 3e (2023) |
| Výkon |
150 kW |
68 kW |
| Kapacita baterie |
53 kWh |
67,1 kWh |
| Dojezd |
420 km |
410 km |
| Maximální rychlost |
160 km/h |
140 km/h |
| Zrychlení 0-100 km/h |
7,9 s |
9,2 s |
| Typ karoserie |
Sedan |
Crossover |
Pohonné ústrojí tvoří čtyři elektromotory, každý umístěný přímo v náboji kola, což poskytuje vozidlu pohon všech čtyř kol. Celkový výkon elektromotorů dosahuje 98 kilowattů (přibližně 134 koní), což je na městský elektromobil více než dostačující hodnota. Točivý moment je k dispozici okamžitě, jak je u elektromotorů běžné, což zajišťuje svižnou akceleraci z místa.
Baterie s kapacitou 33 kWh je umístěna v podlaze vozidla, což přispívá k nízkému těžišti a lepší ovladatelnosti. Na jedno nabití by měla Zetta podle výrobce ujet až 300 kilometrů v kombinovaném provozu. V městském provozu, kde se více uplatní rekuperace energie při brzdění, může být dojezd ještě vyšší. Nabíjení z běžné domácí zásuvky trvá přibližně 6 hodin, zatímco na rychlonabíjecí stanici lze baterii dobít na 80 % kapacity za zhruba 40 minut.
Maximální rychlost elektromobilu je elektronicky omezena na 120 km/h, což je pro městský provoz a příměstské cesty naprosto dostačující. Z 0 na 100 km/h Zetta zrychlí za přibližně 9 sekund. Vůz je vybaven moderním systémem rekuperačního brzdění, který dokáže efektivně využívat kinetickou energii při zpomalování a přeměnit ji zpět na elektrickou energii ukládanou do baterie.
Konstrukční řešení vozu zahrnuje lehkou hliníkovou karoserii, která pomáhá kompenzovat hmotnost baterií. Celková hmotnost vozidla činí 1 310 kilogramů, což je na elektromobil této kategorie velmi příznivá hodnota. Podvozek je navržen s důrazem na komfort posádky, přičemž nezávislé zavěšení všech kol zajišťuje dobrou stabilitu a jízdní vlastnosti i na horším povrchu.
Pro zimní provoz je Zetta vybavena účinným systémem vytápění interiéru s tepelným čerpadlem, které minimalizuje spotřebu energie z baterie při vytápění kabiny. Vůz disponuje také předehřevem baterie, který zajišťuje optimální provozní teplotu akumulátoru i v chladných podmínkách, což je důležité pro zachování dojezdu a životnosti baterie.
Kalašnikov CV-1 prototyp sportovního elektromobilu
Společnost Kalašnikov, známá především výrobou zbraní, představila v roce 2018 svůj první elektromobil CV-1, který vzbudil značnou pozornost na mezinárodním vojensko-technickém fóru Army-2018 v Moskvě. Tento retro-futuristický koncept byl inspirován sovětským vozem IŽ-21252 Kombi ze 70. let minulého století, přičemž kombinuje klasický vzhled s moderními technologiemi.
Technické specifikace vozu CV-1 jsou skutečně působivé. Elektromobil je vybaven inovativním modulárním invertorem, vlastním procesorem a komplexním systémem řízení energie. Výrobce uvádí, že vůz disponuje výkonem 295 koňských sil a dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za pouhých 6 sekund. Dojezd na jedno nabití by měl dosahovat až 350 kilometrů.
Design vozidla vyvolal rozporuplné reakce. Zatímco někteří oceňují návrat k sovětské klasice, jiní kritizují příliš konzervativní přístup. Karoserie CV-1 si zachovává hranatý tvar typický pro sovětskou éru, ale obsahuje moderní prvky jako LED světlomety, digitální přístrojovou desku a pokročilé asistenční systémy.
Kalašnikov při vývoji elektromobilu využil vlastní technologické inovace, včetně revoluční modulární baterie a systému rekuperace energie. Společnost tvrdí, že tyto komponenty jsou plně vyvinuty a vyrobeny v Rusku, což má demonstrovat technologickou nezávislost země. Interiér vozu kombinuje retro prvky s moderním vybavením, včetně velkého dotykového displeje a digitálních ovládacích prvků.
Projekt CV-1 představuje významný milník v ruském automobilovém průmyslu, jelikož jde o první pokus o vytvoření konkurenceschopného elektromobilu domácí výroby. Přestože se jedná pouze o prototyp, Kalašnikov plánuje další vývoj a případnou sériovou výrobu. Vůz by měl konkurovat zejména zahraničním elektromobilům střední třídy.
Zajímavostí je, že CV-1 využívá speciální systém chlazení baterií, který umožňuje provoz i v extrémních klimatických podmínkách typických pro Rusko. Vůz je také vybaven pokročilým systémem regenerativního brzdění, který významně přispívá k efektivitě využití energie. Kalašnikov investoval do vývoje vlastního softwaru pro řízení všech elektrických komponentů, což má zajistit optimální výkon a spolehlivost.
Přestože projekt vzbudil značný mediální zájem, jeho budoucnost zůstává nejistá. Kritici poukazují na nedostatek zkušeností společnosti Kalašnikov v automobilovém průmyslu a omezené možnosti masové výroby. Nicméně samotná existence prototypu CV-1 dokazuje rostoucí ambice ruského průmyslu v oblasti elektromobility a snahu o technologickou soběstačnost.
Moskevská automobilka Kamaz a elektrické nákladní vozy
Ruská automobilka Kamaz, která je tradičním výrobcem nákladních vozidel, v posledních letech významně investuje do vývoje elektrických nákladních automobilů. Společnost nedávno představila svůj první plně elektrický nákladní vůz Kamaz-3000E, který představuje významný milník v historii ruského automobilového průmyslu. Tento elektromobil je vybaven moderním elektrickým pohonem s výkonnou baterií, která umožňuje dojezd až 250 kilometrů na jedno nabití.
Vývoj elektrického nákladního vozu probíhal ve spolupráci s ruskými vědeckými institucemi a technologickými partnery. Kamaz investoval do projektu více než 15 miliard rublů a vytvořil specializované vývojové centrum v Moskvě, kde pracuje tým více než 200 inženýrů a techniků. Automobilka plánuje postupně rozšiřovat výrobu elektrických vozidel a do roku 2025 chce vyrábět až 1000 elektrických nákladních vozů ročně.
Elektrický Kamaz je vybaven pokročilými technologiemi včetně regenerativního brzdění, které pomáhá dobíjet baterii během jízdy. Vozidlo je primárně určeno pro městskou logistiku a distribuci zboží, kde může naplno využít své přednosti v podobě tichého provozu a nulových emisí. Společnost již zahájila testovací provoz několika vozů ve spolupráci s velkými ruskými logistickými společnostmi.
V rámci vývoje elektrického pohonu Kamaz také spolupracuje s předními výrobci baterií a elektronických komponent. Významná část technologií je vyvíjena přímo v Rusku, což odpovídá strategii technologické soběstačnosti. Automobilka současně buduje síť nabíjecích stanic ve velkých ruských městech, aby zajistila potřebnou infrastrukturu pro provoz elektrických nákladních vozidel.
Kromě standardního nákladního vozu Kamaz vyvíjí také specializované elektrické verze pro komunální služby, jako jsou popelářské vozy nebo čisticí stroje. Tyto varianty mají specifické úpravy pohonného systému a baterií podle konkrétních požadavků na provoz. Důležitým aspektem je také vývoj vlastního systému řízení baterie (BMS) a softwaru pro optimalizaci spotřeby energie.
Kamaz také investuje do vývoje vodíkových technologií jako alternativního řešení pro nákladní dopravu na dlouhé vzdálenosti. První prototypy vodíkových nákladních vozů by měly být představeny v následujících letech. Společnost tak reaguje na globální trendy v oblasti alternativních pohonů a snaží se udržet konkurenceschopnost na mezinárodním trhu.
Významným faktorem pro úspěch elektrických nákladních vozů Kamaz je také ekonomická stránka provozu. Podle propočtů společnosti mohou provozovatelé ušetřit až 40% nákladů na energie ve srovnání s dieselovými vozidly. To je důležitý argument zejména pro velké flotily vozidel v městské logistice, kde se úspory nákladů výrazně projeví v dlouhodobém horizontu.
Moskvič 3e - nový městský elektromobil
Ruská automobilka Moskvič nedávno představila svůj první plně elektrický model s označením 3e, který má ambice stát se dostupným městským vozidlem pro širokou veřejnost. Tento elektromobil vyrobený v Moskvě vznikl na základě čínského vozu JAC JS4 EV a představuje významný krok v modernizaci ruského automobilového průmyslu. Vůz disponuje elektrickým motorem o výkonu 68 kW (92 koní) a točivým momentem 180 Nm, který pohání přední nápravu.
Baterie s kapacitou 53 kWh umožňuje dojezd až 410 kilometrů podle měřícího cyklu NEDC, což v reálných podmínkách odpovídá přibližně 300 kilometrům. Nabíjení z rychlonabíjecí stanice z 20 na 80 procent kapacity trvá přibližně 40 minut, zatímco pomocí běžné domácí nabíječky se baterie plně nabije za 9 hodin.
Design vozu Moskvič 3e odpovídá současným trendům v automobilovém průmyslu. Karoserie má moderní crossoverové tvary s výraznou přední maskou, LED světlomety a aerodynamicky optimalizovanými prvky. Rozměry vozu činí 4410 mm na délku, 1800 mm na šířku a 1660 mm na výšku, což z něj dělá ideální vozidlo pro městský provoz. Zavazadlový prostor nabízí objem 402 litrů, který lze sklopením zadních sedadel rozšířit až na 1108 litrů.
Interiér elektromobilu je vybaven 10,25palcovým digitálním přístrojovým štítem a stejně velkým dotykovým displejem infotainmentu. Výbava zahrnuje klimatizaci, vyhřívaná přední sedadla, parkovací senzory, zpětnou kameru a řadu bezpečnostních systémů včetně automatického nouzového brzdění a systému udržování v jízdním pruhu.
Moskvič 3e zrychlí z 0 na 100 km/h za 9,2 sekundy a dosahuje maximální rychlosti 140 km/h. Vůz je postaven na platformě umožňující efektivní využití prostoru a nabízí komfortní odpružení přizpůsobené různým kvalitám povrchu ruských silnic. Díky nízkému těžišti, které je dáno umístěním akumulátorů v podlaze, disponuje vůz dobrou stabilitou.
Automobilka plánuje postupné navyšování výroby a do konce roku 2024 chce vyrábět až 50 000 elektromobilů ročně. V současnosti probíhá výroba v modernizovaném závodě v Moskvě, kde dříve vznikaly vozy Renault. Cena vozu na ruském trhu začíná na 3,5 milionu rublů (přibližně 880 000 Kč), což jej řadí mezi dostupnější elektromobily. Moskvič zároveň poskytuje na baterii záruku 8 let nebo 150 000 kilometrů, čímž chce přesvědčit potenciální zákazníky o spolehlivosti svého prvního elektrického modelu.
Ruský elektromobil je jako medvěd na kolečkových bruslích - vypadá to zajímavě, ale nikdo neví, jestli to bude fungovat
Kazimir Petrovič
Ceny a dostupnost na ruském trhu
Ruský elektromobil Evolute i-Pro se v současnosti prodává za základní cenu 2,99 milionu rublů, což představuje přibližně 750 tisíc korun. Tato částka zahrnuje státní dotaci, kterou ruská vláda poskytuje na podporu prodeje domácích elektromobilů. Bez této dotace by cena vozu byla výrazně vyšší, konkrétně okolo 3,5 milionu rublů. Na ruském trhu je dostupný prostřednictvím oficiální dealerské sítě, která se postupně rozšiřuje z velkých měst do regionálních center.
Konkurenční model Moskvič 3e, který je montovaný v bývalém závodě Renault v Moskvě, vstoupil na trh s cenou 3,5 milionu rublů. Tento elektromobil je k dispozici především v moskevském regionu a postupně se rozšiřuje do dalších oblastí Ruska. Výrobce plánuje v průběhu roku 2024 významně navýšit produkci a rozšířit dostupnost do všech významných ruských měst.
Zajímavostí je, že oba modely jsou cenově pozicionovány výrazně níže než dovážené zahraniční elektromobily, které jsou kvůli současným sankcím a složité logistice výrazně dražší. Například čínské elektromobily značek BYD či NIO se na ruském trhu prodávají za ceny přesahující 4,5 milionu rublů. Domácí výrobci tak získávají významnou konkurenční výhodu, kterou podporuje i státní politika preferující lokální produkci.
Ruští zákazníci mohou při koupi domácího elektromobilu využít několik forem státní podpory. Kromě přímé dotace na nákup vozu existuje také program zvýhodněného financování s úrokovou sazbou od 3 % ročně. Majitelé elektromobilů jsou navíc osvobozeni od silniční daně a v mnoha městech mohou zdarma parkovat na vyhrazených místech.
Dostupnost elektromobilů na ruském trhu je však stále limitována výrobními kapacitami. Evolute plánuje v roce 2024 vyrobit přibližně 2000 vozů, zatímco Moskvič cílí na produkci kolem 4000 elektromobilů. To představuje pouze zlomek celkového automobilového trhu v Rusku, který ročně čítá více než milion prodaných vozů. Výrobci se potýkají s problémy v dodavatelském řetězci, zejména v oblasti baterií a elektronických komponentů, které musí dovážet především z Číny.
Na druhou stranu se očekává, že dostupnost elektromobilů se bude postupně zlepšovat s rozvojem domácí výroby komponentů a plánovanou výstavbou továrny na výrobu baterií v Kaliningradu. Ruská vláda stanovila ambiciózní cíl, aby do roku 2030 tvořily elektromobily alespoň 15 % všech prodaných vozidel v zemi. K dosažení tohoto cíle bude nutné významně navýšit výrobní kapacity a rozšířit nabíjecí infrastrukturu, která je v současnosti nedostatečná zejména mimo velká města.
Státní podpora výroby elektromobilů v Rusku
V současné době Ruská federace významně podporuje rozvoj domácí výroby elektromobilů, což je součástí širší strategie modernizace automobilového průmyslu. Vláda schválila komplexní program podpory s rozpočtem přesahujícím 28 miliard rublů do roku 2025, který má stimulovat jak výrobu, tak i prodej elektrických vozidel domácí produkce. Tento ambiciózní plán zahrnuje přímé dotace výrobcům, daňové úlevy a investiční pobídky pro společnosti, které se rozhodnou vyrábět elektromobily na ruském území.
Moskevská vláda particularly podporuje vznik nových výrobních závodů v různých regionech země. Významným příkladem je projekt společnosti Motorinvest v Lipecké oblasti, kde se již rozběhla výroba elektromobilu Evolute. Tento projekt získal státní podporu v hodnotě několika miliard rublů a představuje první skutečně sériovou výrobu elektromobilů v Rusku. Výrobce plánuje postupně navyšovat produkci až na 20 000 vozů ročně.
Státní podpora se projevuje také v oblasti infrastruktury pro elektromobily. Ruská vláda financuje výstavbu dobíjecích stanic, přičemž do roku 2024 má být vybudováno nejméně 9 300 nových dobíjecích bodů po celé zemi. Pro majitele elektromobilů ruské výroby jsou připraveny speciální výhody, jako je bezplatné parkování ve městech, osvobození od silniční daně a zvýhodněné podmínky financování při nákupu vozu.
Důležitou součástí státní podpory je také výzkum a vývoj v oblasti elektromobility. Ruské technologické instituce dostávají významné granty na vývoj nových technologií, včetně baterií a pohonných systémů. Kamaz, jeden z největších ruských výrobců nákladních vozidel, již představil prototypy elektrických autobusů a užitkových vozidel, které vznikly díky státní podpoře výzkumu.
Ruská vláda také implementovala systém průmyslových klastrů, kde spolupracují výrobci, dodavatelé a výzkumné instituce. Tyto klastry získávají preferenční zacházení včetně daňových úlev a zjednodušených administrativních procedur. V Sankt-Petěrburgu vzniká specializovaný klastr pro elektromobilitu, který má potenciál stát se centrem inovací v této oblasti.
Program státní podpory zahrnuje i vzdělávání a přípravu kvalifikovaných pracovníků pro sektor elektromobility. Vznikají nové studijní programy na technických univerzitách a odborných školách, které jsou přímo zaměřeny na vývoj a výrobu elektrických vozidel. Tato iniciativa má zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků pro rostoucí průmysl elektromobility v Rusku.
Státní podpora se vztahuje také na lokalizaci výroby klíčových komponentů, především baterií a elektronických systémů. Vláda poskytuje speciální investiční pobídky společnostem, které se zavážou k výrobě těchto strategických součástí na ruském území, čímž se snižuje závislost na dovozech a posiluje domácí průmyslová základna.
Dobíjecí infrastruktura v ruských městech
V současné době se ruská města potýkají s významnou transformací v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily. Moskva jako hlavní město vede v počtu dobíjecích stanic s více než 1200 veřejně dostupnými body, přičemž většina z nich byla instalována v posledních třech letech. Místní úřady aktivně podporují rozvoj sítě dobíjecích stanic, zejména v souvislosti s rostoucí popularitou domácích elektromobilů značky Evolute a očekávaným uvedením modelu Moskvič 3e na trh.
Sankt Petěrburg následuje tento trend a v současnosti disponuje přibližně 450 veřejnými dobíjecími stanicemi. Významným krokem bylo zavedení programu Čistá energie, který poskytuje dotace provozovatelům dobíjecích stanic a motivuje je k rozšiřování sítě. Místní energetická společnost Lenenergo se zavázala do roku 2025 zdvojnásobit počet dostupných dobíjecích bodů.
V ostatních velkých ruských městech, jako jsou Jekatěrinburg, Kazaň a Nižnij Novgorod, se dobíjecí infrastruktura rozvíjí pomaleji, ale systematicky. Státní energetická společnost Rosseti implementuje celonárodní program výstavby dobíjecích stanic, který má do roku 2024 zajistit minimálně 1000 nových dobíjecích bodů v regionálních centrech. Zvláštní důraz je kladen na instalaci rychlonabíjecích stanic podél hlavních dopravních tepen spojujících velká města.
Významnou roli v rozvoji infrastruktury hraje také soukromý sektor. Společnosti jako RusHydro a EV Time investují do výstavby vlastních sítí dobíjecích stanic. Tyto stanice jsou často integrovány do existující infrastruktury čerpacích stanic nebo nákupních center. Moderní ruské dobíjecí stanice jsou vybaveny různými typy konektorů, aby vyhověly jak domácím, tak importovaným elektromobilům.
V rámci podpory elektromobility ruská vláda implementovala řadu pobídek pro provozovatele dobíjecích stanic. Mezi ně patří daňové úlevy, zjednodušené povolovací procesy a přímé dotace na výstavbu nových stanic. Tyto iniciativy jsou součástí širší strategie snižování závislosti na fosilních palivech a podpory domácího automobilového průmyslu.
Specifickým aspektem ruské dobíjecí infrastruktury je její přizpůsobení náročným klimatickým podmínkám. Dobíjecí stanice musí být schopny fungovat i při extrémně nízkých teplotách, což vyžaduje speciální technická řešení a zvýšené náklady na instalaci a údržbu. Většina nově instalovaných stanic je vybavena pokročilými systémy temperace a ochranou proti námraze.
Pro uživatele elektromobilů jsou k dispozici specializované mobilní aplikace, které zobrazují v reálném čase dostupnost dobíjecích stanic, jejich typ a aktuální ceny za dobíjení. Tento systém významně usnadňuje plánování cest a přispívá k větší atraktivitě elektromobility v ruských městech.
Budoucnost ruského elektromobilového průmyslu
Ruský elektromobilový průmysl prochází významnou transformací, která by mohla v následujících letech zásadně ovlivnit celý automobilový sektor země. Hlavním impulzem pro rozvoj elektromobility v Rusku je především snaha o technologickou nezávislost a adaptaci na globální trendy v automobilovém průmyslu. Moskevská automobilka Moskvič již zahájila výrobu svého prvního elektromobilu, který představuje důležitý milník v historii ruské elektromobility.
V současné době se ruský automobilový průmysl potýká s řadou výzev, včetně omezených dodávek zahraničních komponentů a technologií. Tato situace však paradoxně vytváří příležitost pro rozvoj domácích technologií a inovací. Ruské automobilky investují značné prostředky do výzkumu a vývoje vlastních elektrických pohonných jednotek, baterií a řídicích systémů. Státní podpora tohoto odvětví je významná a zahrnuje daňové úlevy pro výrobce i spotřebitele.
Analytici předpovídají, že do roku 2030 by mohla produkce ruských elektromobilů dosáhnout až 100 000 jednotek ročně. Tento ambiciózní cíl je podporován rozsáhlým programem rozvoje nabíjecí infrastruktury, který počítá s instalací tisíců nových nabíjecích stanic ve všech větších městech. Významnou roli v tomto procesu hraje spolupráce s čínskými partnery, kteří poskytují nejen technologie, ale i cenné zkušenosti z masové výroby elektromobilů.
Ruský automobilový gigant AvtoVAZ plánuje uvést na trh cenově dostupný elektrický model Lada, který by měl konkurovat zahraničním značkám především svojí cenou a přizpůsobením místním klimatickým podmínkám. Vývoj specializovaných baterií pro provoz v extrémních teplotách je jednou z klíčových oblastí výzkumu. Ruští inženýři pracují na inovativních řešeních, která by zajistila spolehlivý provoz elektromobilů i v sibiřských mrazech.
Důležitým aspektem budoucího rozvoje je také vytvoření kompletního dodavatelského řetězce pro výrobu elektromobilů na území Ruska. To zahrnuje výstavbu továren na baterie, vývoj softwaru pro řízení vozidel a produkci elektronických komponentů. Státní investice do tohoto sektoru by měly v příštích pěti letech přesáhnout 50 miliard rublů.
Environmentální aspekt hraje v rozvoji elektromobility významnou roli, přestože není primárním důvodem její podpory. Přechod na elektrická vozidla by mohl významně přispět ke snížení emisí ve velkých městech, kde je znečištění ovzduší závažným problémem. Ruské úřady proto zvažují zavedení dalších pobídek pro nákup elektromobilů, včetně bezplatného parkování a možnosti využívání vyhrazených jízdních pruhů.
Experti se shodují, že úspěch ruského elektromobilového průmyslu bude záviset na schopnosti vyvinout konkurenceschopné produkty a vybudovat efektivní výrobní kapacity. Důležitým faktorem bude také schopnost přesvědčit spotřebitele o výhodách elektrické mobility a zajistit dostatečnou servisní síť.
